Vršatská bradla na kole

Tento cyklovýlet můžeme právem nazvat jako možná ten nejkrásnější v našem okolí. Nečeká nás sice nic lehkého, tento okruh patří mezi ty nejnáročnější, odměnou nám ale bude naprosto výjimečný zážitek. Čeká nás projížďka těmi nejhezčími místy, které Valašské Klobucko a přilehlá slovenská strana hranice nabízí. Co nás přesně tedy čeká? Můžete se těšit třeba na celý hřeben Královce, ikonická Vršatská bradla nebo kouzelný Holý vrch. Tak pojďme na to.

Ideálním výchozím místem našeho cyklovýletu jsou díky dostupnosti i službám Valašské Klobouky. Startujeme z Masarykova náměstí, odkud je hezky vidět náš první dnešní cíl - hřeben Královce i s rozhlednou. Najedeme na cyklostezku Bevlava, která se malebně klikatí podél říčky Klobučky.

Cyklostezka vede až do Trenčína, my z ní ale na rozcestí u pily sjedeme a nově vyasfaltovanou silnicí začínáme šlapat k rekreačnímu středisku Královec. Je to první ze tří náročných stoupání na dnešní trase. Měří skoro 4 kilometry a nastoupáme při tom 300 výškových metrů. U rekreačního střediska se vydáme doleva k rozhledně. Tuto pět set metrů dlouhou zajížďku doporučujeme. Výhledy na město Valašské Klobouky a okolí rozhodně stojí za to!

Poté se vrátíme zpět k rekreačnímu středisku a vydáme se na opačnou stranu. Pětikilometrová hřebenovka až k vrcholu Požár je parádní přehlídkou zajímavých míst. Nejprve po asfaltové silnici dojedeme k vysílači Ploštiny se svojí 51 metrů vysokou věží. Poté již lesní cestou projedeme přírodní rezervací Ploštiny, která je známá svým březovým hájem a skvělými výhledy na Závrší. Následně pokračujeme kolem pralesa Ščúrnica až na louku, odkud je to jen kousek k Dělanovci – poutnímu místu s kaplí Panny Marie. My ale hřeben neopouštíme a podél Obrazu Božího milosrdenství dojíždíme až na krásnou bělokarpatskou louku u chaty Baribal. Na jejím konci je přímo ikonické místo Valašského Klobucka – pozorovatelna Durch. Tento dřevěný obraz s výhledem do krajiny je známý snad po celé republice. Ideální místo na zastavení. Po krátké přestávce jedeme hřebenem dál, až dojedeme na vrch Požár s chatovou oblastí, kde kousek za ním je rozcestí. Po pěkné asfaltové cestě se tu vydáme z kopce dolů.

 Po dvou a půl kilometrech sjezdu dojedeme k česko-slovenské hranici. Chvíli kopírujeme její hranici, až najedeme na hlavní silnici a překročíme ji v místě bývalého hraničního přechodu Nedašova Lhota/Červený kameň. Na Slovensku pokračujeme v jízdě po hlavní silnici, která je pouze minimálně frekventovaná, až dojedeme do Červeného kameňa. Obec nás vítá po levé straně Červenokamenským bradlem, jedním z mnoha v této oblasti. Skoro na konci obce zabočíme doprava ke kostelu a krásnou asfaltovou silnicí začneme stoupat lesem k obci Vršatské Podhradie. Čeká nás nejtěžší úsek naší trasy. Až k hotelu Vršatec je to čtyři a půl kilometru s převýšením skoro 500 metrů. Tohle dá zabrat i dobře trénovaným cyklistům.

Zpočátku je stoupání v lese pozvolné, ale čím víc se blížíme k sedlu Chotuč, tím víc je prudší. V sedle Chotuč toho máme tak akorát, ale odměnou nám jsou překrásné výhledy na Vršatská bradla. Cesta se teď na chvíli narovnala, v obci Vršatské Podhradie pak opět zprudka stoupá až k Vršatským bradlům.

Jsme tu! V zajetí Vršatských bradel, kde kdysi stával majestátný hrad Vršatec. Výhled na bradla i na celé Pováží neomrzí ani na chvíli. Kdo se cítí v kondici, tomu můžeme ještě doporučit výběh na vrch Chmelová, odkud je na Vršatské bradla i do okolí ten nejlepší možný rozhled. My po krátké pauze pokračujeme dále. Najedeme na modrou turistickou trasu a lesní cestou dojedeme až ke kapli Panny Márie Královnej v místě zvaném Brezová. Nabereme si pitnou vodu z pramene a tentokrát po červené turistické trase míříme směr k hranici na Okršlisko. Nejprve přejedeme velkou louku a poté již lesem dojedeme ke státní hranici, odkud je to už jen kousek k rozcestí Pod Průklesy (bod záchrany ZL 014).

Sice nás to láká odbočit na jednu nebo druhou stranu po asfaltové silnici, my se ale vydáme přímo rovně do lesa, kde následujeme žlutou turistickou značku a lesní cestou poměrně ostře stoupáme do kopce. Čeká nás dnešní poslední náročné stoupání a ten kilometr dá rozhodně v tomto terénu zabrat. Sledujeme pečlivě žluté značení, neboť se dá lehce zabloudit a vjet na nějakou z mnoha lesních cest. Poté už jsme nahoře a před námi se otevírá velká louka s výhledy na všechny strany. Ano, jsme na Holém vrchu, nejvyšším bodě okresu Zlín. Malebné posezení pod solitérním listnatým stromem přijde vhod, zvláště pokud z něj máme tak parádní výhledy na Valašské Klobucko.

Po chvilkovém odpočinku sjíždíme loukou po žlutém značení dolů. V půlce louky zabočíme prudce doleva a po krátkém lesním úseku najíždíme na zpevněnou cestu, kterou nás čeká skoro pětikilometrový sjezd až do Brumova-Bylnice (nepokračujeme zde po žluté turistické značce, která vede opět lehce do kopce). Kdo chce, může ještě navštívit Hrad Brumov, my si ale v Brumově dáváme za odměnu zmrzlinu, neboť nás už po cyklostezce Bevlava čeká jen úsek zpět do Valašských Klobouk, kde jsme za chvíli. Dnešní výlet byl náročný, ale stál rozhodně za to. Navštívili jsme spoustu zajímavých míst, viděli mnoho krásných výhledů. Vyšlapali jsme tři náročné stoupání, sjeli několik zajímavých kopců. Prostě byl to královský zážitek na kole v krajině Valašského Klobucka. 

Varianta: Těm, kteří toho mají dost a nechtějí už stoupat na Holý vrch, můžou na rozcestí Pod Průklesy odbočit doleva na asfaltovou cestu, kterou sjedou do Brumova-Bylnice.